Jan Bytnar: Porovnání verzí
m (→Reference) |
m (robot: kosmetické úpravy) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | [[Soubor:Jan Bytnar.jpg|náhled|Jan Bitnar ve 40. letech]] | ||
[[Harcmistr]] podporučík '''Jan Roman Bytnar''' ([[6. květen]] [[1921]] [[Kolbuszowa]] - [[30. březen]] [[1943]] [[Varšava]]) byl [[Polsko|polský]] [[harcerství|harcerský]] instruktor a odbojář, jeden z členů harcerské [[odbojová organizace|odbojové organizace]] ''[[Szare Szeregi]]''. Používal přezdívky a krycí jména '''Rudy''', ''Czarny'', ''Janek'', ''Krokodyl'', ''Jan Rudy''. | [[Harcmistr]] podporučík '''Jan Roman Bytnar''' ([[6. květen]] [[1921]] [[Kolbuszowa]] - [[30. březen]] [[1943]] [[Varšava]]) byl [[Polsko|polský]] [[harcerství|harcerský]] instruktor a odbojář, jeden z členů harcerské [[odbojová organizace|odbojové organizace]] ''[[Szare Szeregi]]''. Používal přezdívky a krycí jména '''Rudy''', ''Czarny'', ''Janek'', ''Krokodyl'', ''Jan Rudy''. | ||
[[23. březen|23. března]] [[1943]] byl zatčen [[Gestapo|Gestapem]] a brutálně vyslýchán, ale nepromluvil. O tři dny později byl ovobozen svými spolubojovníky ve slavné [[Akce u Arsenálu|Akci u Arsenálu]]. Zemřel na následky brutálních výslechů u [[gestapo|gestapa]]. Na jeho počest byla 2. rota elitního harcerského [[prapor Zośka|praporu Zośka]] pojmenována Rudy. | [[23. březen|23. března]] [[1943]] byl zatčen [[Gestapo|Gestapem]] a brutálně vyslýchán, ale nepromluvil. O tři dny později byl ovobozen svými spolubojovníky ve slavné [[Akce u Arsenálu|Akci u Arsenálu]]. Zemřel na následky brutálních výslechů u [[gestapo|gestapa]]. Na jeho počest byla 2. rota elitního harcerského [[prapor Zośka|praporu Zośka]] pojmenována Rudy. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Život == | == Život == | ||
Ve 12 letech vstoupil do [[Związek Harcerstwa Polskiego|ZHP]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] vychodil ilegální vojenskou pěchotní školu a působil v [[PLAN]]u a ve skupině ''Szare Szeregi'', kde získal instruktorský stupeň [[podharcmistr]]a a rozličné funkce. V letech [[1941]]-[[1942]] vedl houfec „Ochota“ organizace [[Wawer]] provádějící tzv. [[malé sabotáže]], v letech [[1942]]-[[1943]] pak působil v [[Útočné skupiny|Útočných skupinách]] (''Grupy Szturmowe'') jako velitel houfce SAD. | Ve 12 letech vstoupil do [[Związek Harcerstwa Polskiego|ZHP]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] vychodil ilegální vojenskou pěchotní školu a působil v [[PLAN]]u a ve skupině ''Szare Szeregi'', kde získal instruktorský stupeň [[podharcmistr]]a a rozličné funkce. V letech [[1941]]-[[1942]] vedl houfec „Ochota“ organizace [[Wawer]] provádějící tzv. [[malé sabotáže]], v letech [[1942]]-[[1943]] pak působil v [[Útočné skupiny|Útočných skupinách]] (''Grupy Szturmowe'') jako velitel houfce SAD. | ||
[[ | [[Soubor:Jan Bytnar - Rudy.jpg|náhled|vlevo|Jan Bytnar ve 40. letech]] | ||
[[Gestapo]] jej dopadlo [[23. březen|23. března]] [[1943]], při výslechu nepromluvil navzdory nejbrutálnějšímu [[mučení]]. [[26. březen|26. března]] jej v legendární [[Akce u Arsenálu|Akci u Arsenálu]] osvobodili příslušníci Útočných skupin, které vedl jeho blízký přítel [[Tadeusz Zawadzki]]. Zemřel [[30. březen|30. března]] téhož roku na následky zranění, které utrpěl při [[výslech]]u. | [[Gestapo]] jej dopadlo [[23. březen|23. března]] [[1943]], při výslechu nepromluvil navzdory nejbrutálnějšímu [[mučení]]. [[26. březen|26. března]] jej v legendární [[Akce u Arsenálu|Akci u Arsenálu]] osvobodili příslušníci Útočných skupin, které vedl jeho blízký přítel [[Tadeusz Zawadzki]]. Zemřel [[30. březen|30. března]] téhož roku na následky zranění, které utrpěl při [[výslech]]u. | ||
V dubnu [[1943]] výzvědná služba [[Zemská armáda|Zemské armády]] identifikovala vyšetřovatele Gestapa odpovědné za Bytnarovu smrt a její podzemní soud je oba v nepřítomnosti odsoudil k smrti. [[6. květen|6. května]] [[Tadeusz Zawadzki]] vykonal soudní výrok na SS-Oberscharführerovi Hubertu Schulzovi a o dva týdny později učinil Andrzej Góral totéž v případě SS-Rottenführera Ewalda Langeho. | V dubnu [[1943]] výzvědná služba [[Zemská armáda|Zemské armády]] identifikovala vyšetřovatele Gestapa odpovědné za Bytnarovu smrt a její podzemní soud je oba v nepřítomnosti odsoudil k smrti. [[6. květen|6. května]] [[Tadeusz Zawadzki]] vykonal soudní výrok na SS-Oberscharführerovi Hubertu Schulzovi a o dva týdny později učinil Andrzej Góral totéž v případě SS-Rottenführera Ewalda Langeho. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
[[ | [[Soubor:Bytnar Dawidowski Powazki.jpg|náhled|Společný hrob '''Jana Bytnara''' a '''[[Maciej Alekse Dawidowski|Alekse Dawidowského]]''']] | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Zdzisława Bytnarowa]] | * [[Zdzisława Bytnarowa]] | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
*Paweł Dubiel, Józef Kozak, ''Polacy w II wojnie światowej: kim byli, co robili'', Oficyna Wydawnicza RYTM, Warszawa, 2003, ISBN 83-7399-054-2 | * Paweł Dubiel, Józef Kozak, ''Polacy w II wojnie światowej: kim byli, co robili'', Oficyna Wydawnicza RYTM, Warszawa, 2003, ISBN 83-7399-054-2 | ||
*Stanisław Kopf, Stefan Starba-Bałuk, Armia Krajowa. Kronika fotograficzna, Wydawnictwo Ars Print Production, Warszawa, 1999, ISBN=83-8722-416-2 | * Stanisław Kopf, Stefan Starba-Bałuk, Armia Krajowa. Kronika fotograficzna, Wydawnictwo Ars Print Production, Warszawa, 1999, ISBN=83-8722-416-2 | ||
*Aleksander Kamiński "Kamienie na szaniec" | * Aleksander Kamiński "Kamienie na szaniec" | ||
== Reference == | == Reference == | ||
Aktuální verze z 1. 2. 2024, 20:27
Harcmistr podporučík Jan Roman Bytnar (6. květen 1921 Kolbuszowa - 30. březen 1943 Varšava) byl polský harcerský instruktor a odbojář, jeden z členů harcerské odbojové organizace Szare Szeregi. Používal přezdívky a krycí jména Rudy, Czarny, Janek, Krokodyl, Jan Rudy.
23. března 1943 byl zatčen Gestapem a brutálně vyslýchán, ale nepromluvil. O tři dny později byl ovobozen svými spolubojovníky ve slavné Akci u Arsenálu. Zemřel na následky brutálních výslechů u gestapa. Na jeho počest byla 2. rota elitního harcerského praporu Zośka pojmenována Rudy.
Jeho matkou byla „matka harcerů“ Zdzisława Bytnarowa, podporučice Zemské armády a jedna z čelních představitelek harcerského hnutí.
Život
Ve 12 letech vstoupil do ZHP. Za druhé světové války vychodil ilegální vojenskou pěchotní školu a působil v PLANu a ve skupině Szare Szeregi, kde získal instruktorský stupeň podharcmistra a rozličné funkce. V letech 1941-1942 vedl houfec „Ochota“ organizace Wawer provádějící tzv. malé sabotáže, v letech 1942-1943 pak působil v Útočných skupinách (Grupy Szturmowe) jako velitel houfce SAD.
Gestapo jej dopadlo 23. března 1943, při výslechu nepromluvil navzdory nejbrutálnějšímu mučení. 26. března jej v legendární Akci u Arsenálu osvobodili příslušníci Útočných skupin, které vedl jeho blízký přítel Tadeusz Zawadzki. Zemřel 30. března téhož roku na následky zranění, které utrpěl při výslechu.
V dubnu 1943 výzvědná služba Zemské armády identifikovala vyšetřovatele Gestapa odpovědné za Bytnarovu smrt a její podzemní soud je oba v nepřítomnosti odsoudil k smrti. 6. května Tadeusz Zawadzki vykonal soudní výrok na SS-Oberscharführerovi Hubertu Schulzovi a o dva týdny později učinil Andrzej Góral totéž v případě SS-Rottenführera Ewalda Langeho.
Jan Bytnar byl posmrtně jmenován harcmistrem a podporučíkem Zemské armády a vyznamenán Válečným křížem. Pohřben je spolu s dalšími padlými členy organizace Szare Szeregi na Vojenském hřbitově Powązki, samotný hrob má společný se svým blízkým přítelem Aleksyem Dawidowským, který byl smrtelně zraněn při jeho osvobozování a zemřel ve stejný den, jako on.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Biografie na stránkách věnovaných varšavskému povstání
- Jan Bytnar - článek na Wikipedii
Literatura
- Paweł Dubiel, Józef Kozak, Polacy w II wojnie światowej: kim byli, co robili, Oficyna Wydawnicza RYTM, Warszawa, 2003, ISBN 83-7399-054-2
- Stanisław Kopf, Stefan Starba-Bałuk, Armia Krajowa. Kronika fotograficzna, Wydawnictwo Ars Print Production, Warszawa, 1999, ISBN=83-8722-416-2
- Aleksander Kamiński "Kamienie na szaniec"
Reference
- Článek byl s minimálními úpravami převzat z této verze stejnojmenného článku na české Wikipedii.