Český skauting: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
(další doplnění a rozšíření)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Český skauting''' má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přervána, když jeho organizaci jednou zrušili [[nacismus|nacisté]] a dvakrát [[komunismus|komunisté]]. Jeho hlavním proudem je '''[[junáctví]]''' založené středoškolským profesorem [[Antonín Benjamin Svojsík|A. B. Svojsíkem]], které se od klasického světového [[skauting]]u poměrně výrazně odlišuje jednak vyšším důrazem na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižším důrazem na duchovní rozměr, jednak tím, že je silně ovlivněn [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.   
'''Český skauting''' má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přervána, jednou [[nacismus|nacisty]] a dvakrát [[komunismus|komunisty]]. Jeho hlavním proudem je '''[[junáctví]]''' založené středoškolským profesorem [[Antonín Benjamin Svojsík|A. B. Svojsíkem]], které se od klasického světového [[skauting]]u poměrně výrazně odlišuje jednak vyšším důrazem na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižším důrazem na duchovní rozměr, jednak tím, že je silně ovlivněn [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.   


Ačkoliv junáctví je hlavním proudem českého skautingu a jeho zakladatel je proto často uváděn obecně jakožto zakladatel skautingu v Českých zemích, je třeba zdůraznit, že svojsíkovský skauting měl už od svého počátku nezávislé konkurenty. V roce [[1938]] sice došlo ke sloučení celého českého skautingu do jediného spolku ''Junák'', ale šlo o pouze přechodný stav uměle vyvolaný vnějším tlakem, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] a obnovení skautingu v běžných podmínkách došlo opět k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení hnutí.
Ačkoliv junáctví je hlavním proudem českého skautingu a jeho zakladatel je proto často uváděn obecně jakožto zakladatel skautingu v Českých zemích, je třeba zdůraznit, že svojsíkovský skauting měl už od svého počátku nezávislé konkurenty. V roce [[1938]] sice došlo ke sloučení celého českého skautingu do jediného spolku ''Junák'', ale šlo o pouze přechodný stav uměle vyvolaný vnějším tlakem, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] a obnovení skautingu v běžných podmínkách došlo opět k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení hnutí.


I dnes představuje nejvýraznější proud českého skautingu junáctví reprezentované organizací [[Junák - svaz skautů a skautek ČR]] s 50 tisíci členy, existují zde ale i další skautské organizace, jejichž členské základny jsou ovšem podstatně slabší.
I dnes představuje hlavní proud českého skautingu junáctví reprezentované organizací [[Junák - svaz skautů a skautek ČR]] s 50 tisíci členy, existují zde ale i další skautské organizace, jejichž členské základny jsou ovšem podstatně slabší.


== Historie ==
== Historie ==
Zakladatelem [[skauting]]u v českých zemích a prvním starostou skautské organizace byl středoškolský profesor [[Antonín Benjamin Svojsík]], který začal v roce [[1911]] s prvními pokusy. Inspirací mu byla práce [[Robert Baden-Powell|R. Baden-Powella]] v [[Anglie|Anglii]], ale značný vliv na utváření českého skautingu měl i americký přírodovědec, malíř a spisovatel [[Ernest Thompson Seton|E. T. Seton]]. Při psaní knihy „[[Základy junáctví]]“ Svojsík oslovil současné české osobnosti, které významně přispěly k tomuto dílu.  
Za zakladatele českého skautingu je považován středoškolský profesor [[Antonín Benjamin Svojsík]], který založil jeho hlavní proud: [[junáctví]] a k němuž se jako ke svému ideovému otci a zakladateli odvolává většina současných skautských organizací. Svojsík za hájil budování junáctví v roce [[1911]], kdy inspirován návštěvou v Anglii založil první český skautský oddíl. Poté začal pracovat na vlastní výchovné metodě, když inspirací mu byly práce [[Robert Baden-Powell|Roberta Baden-Powella]] a [[Ernest Thompson Seton|Ernesta Thompsona Setona]] a ke spolupráci přizval třicet českých osobností. V roce [[1912]] tak mohl uspořádat první český skautský tábor a vydat knihu ''[[Základy junáctví]]'', která je pro junáctví tímtéž, co ''[[Scauting for Boys]]'' pro baden-powellovský skauting.
 
Svojsíkovo junáctví se od klasického badenpowellovského skautingu odlišuje především ve dvou výrazných aspektech. V prvé řadě je nepřehlédnutelný vyšší důraz na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižší důraz na duchovní rozměr, což je jasně vidět už na jeho symbolech: [[Alois Jirásek|Jiráskem]] zpracovaném [[skautský znak|znaku]], v němž "chodský pes" odkazuje na idealizované Jiráskovi [[Chodové|Chody]], kteří měli být vzorem českých skautů, a [[skautský slib|skautském slibu]], v němž v prvním bodě povinnost k Bohu a králi nahradila láska k vlasti. Druhým výrazným specifikem českého skautingu je jeho silná ovlivněnost [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.


Český skauting (dle doby vzniku teprve '''třetí''' na světě) byl tedy od počátku poněkud odlišný od anglického. Byl kladen větší důraz na pobyt v přírodě (vliv [[woodcraft]]u) a na národní cítění, což vyplývalo z postavení českého národa v době vzniku. Naopak menší důraz byl kladen na duchovní (případně náboženské) základy, na rozdíl od některých jiných skautských organizací.


Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán [[Totalita|totalitními režimy]] ([[nacismus|nacisty]] a [[komunismus|komunisty]]), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]], řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.
Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán [[Totalita|totalitními režimy]] ([[nacismus|nacisty]] a [[komunismus|komunisty]]), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]], řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.