Základem Skauting (FSE)

Skautská metoda

FSE věří, že každý člověk byl stvořen Bohem a že má své vlastní osobní a jedinečné poslání. Cílem skautské výchovy je pomoci mu toto poslání poznat a rozvinout...

Následující řádky stručně shrnují zásady, které tvoří výchovnou metodu Federace evropského skautingu:

Úcta k jednotlivci

FSE věří, že každý člověk byl stvořen Bohem a že má své vlastní osobní a jedinečné poslání. Cílem skautské výchovy je pomoci mu toto poslání poznat a rozvinout. Skautská výchova se odehrává ve skupinách, ale prostřednictvím skupiny formuje jednotlivce, umožňuje mu rozvíjet se.

Rodina

Dítě patří na prvním místě své rodině. Skauting pouze doplňuje výchovu v rodině, pomáhá rodičům vychovávat jejich děti. Proto se skautská výchova musí odehrávat vždy se souhlasem rodičů a ve spolupráci s nimi.

Oddělená výchova

Za zásadní prvek své pedadogiky FSE považuje výchovu chlapců a děvčat v oddělených jednotkách, která bere v úvahu jejich fyzické i psychické rozdíly a umožňuje chlapcům i děvčatům být sebou samými a plněji rozvinout své schopnosti a zaměření. Oba kmeny, skautek i skautů, se vzájemně doplňují a tvoří jedno hnutí se společným ideálem.

Vlčata, skauti, roveři

Skautská výchova se uskutečňuje ve třech věkových kategoriích - větvích, které jsou přizpůsobeny potřebám a stupni rozvoje dítěte. Nejmladší větví jsou vlčata ve věku 8-12 let. U skautů a skautek je základem skautská družina (6-8 skautů, 12-17 let) vedená nejzkušenějším z nich. Nejstarší roverská větev je pro mladé lidi nad 17 let. Pro více informací viz vlevo Větve organizace

Skautský zákon

Skautské hnutí odmítá morální relativismus, snaží se přinášet dětem a dospívajícím objektivní měřítka. Vede je k tomu, aby stále překonávali sami sebe, učili se hledat Pravdu a rozlišovat dobro a zlo. Tyto hodnoty jsou způsobem přiměřeným věku vyjádřeny skautským zákonem, principy a slibem, které tvoří pravidla hry zvané skauting.

Příroda

Život a hry v přírodě jsou jedinečnou součástí skautské výchovné metody. Nutí skauty spolehnout se na své vlastní síly a dovednosti a lépe spolupracovat. Krása přírody je učí pokoře a harmonii, ukazuje jim Boží lásku k člověku.

Dobrovolnost

Skauting je postaven na principu dobrovolnosti. Skautské hnutí je otevřeno všem, kdo jsou ochotni přijmout skautské ideály za své. Z povahy skautské metody vyplývá, že nikdo nemůže být formován skautingem, pokud sám nechce; pokud není ochoten překonávat sebe sama, svoji lenost a sobectví.

Hra a dobrodružství

Zájem chlapců samozřejmě nepřitahují ideály, ale napínavé hry a dobrodružství. V rukou skautského vůdce jsou nástrojem, jak pomoci chlapcům rozvíjet se. Skauti se učí různé dovednosti, aby mohli podnikat stále náročnější akce a aby zvítězili nad ostatními družinami. Přijímají skautský zákon a skautské ideály, protože jsou součástí „pravidel hry“ a jejich zachovávání jim umožňuje účastnit se dobrodružství zvaného skauting.

Odpovědnost

Úhelným kamenem skautské výchovné metody je důvěra a odpovědnost. Každý člen skautské družiny v ní má své místo, každý má podle svých schopností odpovědnost za nějakou část jejího života. Vrcholem je pak odpovědnost rádce: vůdce oddílu mu svěřuje mu všechny skauty v družině. Takováto důvěra dodává rádci velký pocit odpovědnosti a závažnosti jeho poslání, a je velkou motivací do skautské činnosti - vždyť se s ním jedná jako s dospělým.

Výchova mladých mladými

Genialita Baden-Powellovy výchovné metody spočívá právě v tom, že ve skautské družině nevychovávají mladé skauty dospělí, ale jejich starší kamarádi. Ne poučováním, ale osobním příkladem při společném životě družiny. Práv ve věku vzpoury vůči autoritám je o tři roky starší rádce i o sedm let starší vůdce pro mladého skauta většinou daleko přijatelnějším vzorem než dospělí - a toho je třeba využít k dobrému. Stejně tak se rádce dovede změnit k nepoznání, když cítí povinnost dávat příklad ostatním.

Role dospělých

Cílem skautingu je formovat dospělého, plně zralého člověka, který objevil své životní povolání a který uskutečňuje skautské ideály ve svém každodenním životě. Skauting je způsobem výchovy, nástrojem této formace - nikoli cílem života. Proto je skautské hnutí určeno mladým lidem. Rolí dospělých ve skautingu je služba, a to především mladým vůdcům. Pomáhat jim radou, zkušenostmi, svědectvím vlastního života, dodávat jim odvahu vykročit do dospělosti. Dbát o to, aby skautské hnutí neztratilo ze zřetele svůj cíl a své zásady.

Pět cílů skautingu

Pět cílů skautingu shrnuje jeho výchovný program: Zdraví duše i těla je předpokladem skautské výchovy. Rozvoj fyzické zdatnosti životem v přírodě...

Zdraví

Zdraví duše i těla je předpokladem skautské výchovy. Rozvoj fyzické zdatnosti životem v přírodě, péče o osobní hygienu, ale i o zdravé a přátelské vztahy je proto důležitou součástí skautingu.

Praxe

Skauting není teoretický systém, ale život v přírodě. Přináší velké ideály, ale uskutečňuje je konkrétní, praktickou činností. Proto se snaží rozvíjet smysl pro skutečnost a konkrétno; používá k tomu jednoduché prostředky. Skauti nabývají praktické dovednosti, učí se hospodárnosti a schopnosti postarat se o sebe sama.

Charakter

Skauting učí mladého člověka, že není na světě sám. Vede jej k úctě a pozornosti vůči ostatním lidem. Ta se projevuje zcela konkrétně, a to službou druhým: od každodenního dobrého skutku po věrnost přijatým závazkům. Duch služby také zahrnuje lásku k vlasti a smysl pro občanské povinnosti.

Služba

Skauting učí mladého člověka, že není na světě sám. Vede jej k úctě a pozornosti vůči ostatním lidem. Ta se projevuje zcela konkrétně, a to službou druhým: od každodenního dobrého skutku po věrnost přijatým závazkům. Duch služby také zahrnuje lásku k vlasti a smysl pro občanské povinnosti.

Bůh

K Bohu jako cíli našeho života směřuje i celá skautská výchova, teprve v Něm dosahuje svého nejhlubšího smyslu. Skauting usiluje o prohloubení znalostí o víře, ale především života z víry společnou modlitbou a účastí na liturgickém a svátostném životě Církve.

Zákon, principy a slib

Skautský zákon, principy a slib patří k základním textům FSE. Představují "pravidla hry" zvané skauting. ...

Skautský zákon

1. Na čest skauta je vždycky spolehnutí.

2. Skaut je věrný své vlasti, rodičům, svým vedoucím a všem, kdo jsou mu svěřeni.

3. Skaut pomáhá svým bližním a doprovází je na cestě k Bohu.

4. Skaut je přítelem všech lidí a bratrem každého skauta.

5. Skaut je zdvořilý a rytířský.

6. Skaut vidí v přírodě Boží dílo: má rád rostliny a zvířata.

7. Skaut poslouchá dobrovolně a nedělá nic napůl.

8. Skaut se dovede ovládat: usmívá se a zpívá si v těžkostech.

9. Skaut je prostý a spořivý, zachází svědomitě i s věcmi druhých.

10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.

Skautské principy

1. Povinnosti skauta začínají doma.

2. Skaut je věrný své vlasti a zasazuje se o svornou a bratrskou Evropu.

3. Jako syn církve je skaut hrdý na svou víru. Pracuje pro příchod Kristova Království ve svém vlastním životě a ve světě, který jej obklopuje.

Skautský slib

Slibuji na svou čest,

že s pomocí Boží budu ze všech svých sil

sloužit Bohu, církvi, své vlasti a Evropě

stále pomáhat svým bližním a dodržovat skautský zákon.

Skautské heslo: Semper parati!.

FSE a jiné skautské organizace v ČR

FSE přináší do ČR trochu jiný skauting, na jaký jsme tu zvyklí a je tedy logické, že někdy dojde k nějakému nepochopení toho, co FSE je, oč usiluje, jak pracuje...

Proto předkládáme krátké vysvětlení k několika otázkám či nepravdivým tezím, které se u nás při různých skautských diskuzích na téma FSE pravidelně objevují:

Jaký je vztah FSE k Junáku, Skautům ABS, Svazu skautů a skautek ČR a dalším? Jedním slovem – vřelý. Proč?

Především protože se nejen nazýváme sestrami a bratry, ale také jimi opravdu jsme (viz 4.bod skautského zákona). Proto stojíme o společné akce a stojíme o spolupráci s dalšími oddíly jiných skautských organizací. Jenom tak nezůstane deklarované sesterství a bratrství prázdným pojmem.

Rivalita? Proč ne, ale musí být zdravá a ve skautském duchu. Koneckonců v každém oddíle zdravá rivalita mezi družinami motivuje k práci nad sebou samým a není na překážku bratrským vztahům, neznamená automaticky vyvyšování se nad druhé, nebo snad dokonce válku „na život a na smrt“.

„… to jste vy, s tím francouzským stylem…“ FSE nedělá „francouzský styl“, ale Baden-Powellův styl: „skauting je výchova občanů v lesní škole“ = život v přírodě je vynikající škola, která rozvíjí fyzickou zdatnost, praktické dovednosti, formuje charakter a ducha služby, a tak vychovává dobré členy společnosti.

FSE skauting je „přírodní“, ale příroda je prostředím, ve kterém se skautská výchova odehrává, a ne ideálem života. Jinak řečeno, náročným životem v přírodě vychováváme pro život „v civilizaci“.

Z Baden-Powellovy jednoduché, ale geniální myšlenky (výchova mladých mladými) také plyne větší samostatnost družin. Ve skautském věku mají rádci skutečnou odpovědnost za své družiny, jsou hlavními postavami celého hnutí. Družina je pak svébytná „skautská rodina“, která táboří v jednom stanu, sama si vaří, apod.

„Proč sem taháte cizí skauting?“ B-P zdůrazňuje především výchovu dobrých občanů, připravených nasadit se pro svou vlast, a to nejen v případě války, ale vůbec zapojením se do života společnosti. B-P navíc moudře zdůrazňuje především občanství a nehraje na nacionální notu.

Pro FSE je navíc charakteristický její evropský rozměr (který nemá nic společného s EU). Chceme vychovávat dobré vlastence, kteří si ale budou současně vědomi společných kořenů evropské křesťanské civilizace, bez které by žádný z evropských národů nebyl tím, čím je. Vyjadřuje to druhý ze skautských principů: „Skaut je věrný své vlasti a zasazuje se o svornou a bratrskou Evropu.“

„Skauting podle Baden-Powella je militantní“ FSE naprosto odmítá klasické projevy militarismu (např. vojenský dril), stejně jako samotný B-P. Pěkně to ilustruje jeho vlastnoruční kresba:

(Dojem militantnosti Baden-Powella může vznikat podvědomým spojením s prvorepublikovými „Skauty B-P“, kteří skutečně militantní rysy měli. Že se k němu hlásili ještě neznamená, že jej správně pochopili.)

Stejně tak i pojetí disciplíny a role vůdce se zásadně liší od vojenského – je založené na vzájemné důvěře, dobrovolné ochotě mladšího nechat se vést starším a zkušenějším (viz B-P, Aids to Scoutmastership).