Odhad vzdáleností

Z SkautWiki

Odhad vzdáleností je tradiční součástí skautské praxe. Každý skaut by měl umět odhadnout vzdálenosti od několika centimetrů až po několik set metrů. Zde je uvedeno několik základních metod, jak vzdálenosti a míry odhadovat.

Klasické odhady vzdáleností v přírodě

Klasické odhady jsou jednoduché odhady, které jsou uváděny v mnoha příručkách.

Pomocí skautské hole nebo provázku

Na skautské holi by měl každý skaut mít vyznačené následující délky: 1, 5, 10, 50 a 100 centimetrů/palců, což mu usnadní hodně práce. Dále skauti v KPZ nosí provázek, který může mít uzlíky uvázané opět na vzdálenostech 1, 5, 10, 50 a 100 centimentrů a palců od konce.

Pomocí biometrických údajů

Pokud skaut nemá s sebou svou hůl, nebo provázek s mírami, může se pokusit rozměry odhadnout pomocí rozměrů svého těla. Každý skaut by měl znát svoje míry (tj. kolik měři jeho palec, píď, sáh, krok, stopa atd.). Následující tabulka uvádí přibližné hodnoty pro dospělého člověka.

Biometrické údaje průměrného muže
Část těla cm palce
Kořen nehtu na ukazováku nebo šířka palce 2,5 1
Rozpětí mezi palcem a ukazovákem 20,3 8
Rozpětí mezi palcem a malíkem 22,9 9
Od zápěstí po loket nebo délka chodidla 25,4 10
Od lokte ke špičce ukazováku (tzv. loket) 43,2 17
Od středu čéšky kolena k podlaze 45,7 18
Krok 75 18

Optické odhady

Ne všechny rozměry však lze změřit přímo, větší vzdálenosti se dají krokovat, ale občas člověk potřebuje jen základní odhad s přesností na 50 metrů, proto větší vzdálenosti odhadujeme, podle toho, jaké detaily jsme schopni rozeznat.

Lidé
co rozeznám přibližná vzdálenost (m)
jasně viditelné oči, ústa 50
oči vypadají jen jako tečky 100
knoflíky a podrobnosti oblečení 200
obličej 300
pohyb nohou, směr chůze 400
barva oblečení 500
Věci a útvary
co rozeznám přibližná vzdálenost (m)
listí na stromech 200
větší větve 400
telegrafní tyče, kmeny stromů 1000
osamělé stromy 2000
vrchlky kopců 5000


Pozor: uvedené vzdálenosti jsou pouze orientační. Záleží na kvalitě vašeho zraku a také na počasí. Je-li hezké slunečné počasí, věci se zdají být blíže, je-li ošklivo, pak dále.

Pomocí zvuku

Vzdálenost je také možné odhadnout podle zvuku. Vidíme-li například blesk, spočítáme vteřiny mezi zablesknutím a hromem. Ty pak vynásobíme rychlostí zvuku. Zvuk se šíří rychlostí přibližně 345m/s.

Matematické odhady vzdáleností v přírodě

Tyto odhady výšky a vzdálenosti přes řeku či údolí se používají, když není možné použít standardní měřící přístroje jako je pásmo, metr apod.. Je však nutné umět trošku počítat. Uvádím zde nejznámější dva matematické odhady, které vycházejí z podobnosti trojúhelníků.

Výška

K velice přesnému odhadu výšky stromu či něčeho jiného vysokého (dům, rozhledna apod.) nám bude užitečná skautská hůl, jejíž výšku můžeme snadno změřit, a jeden pomocník.

Skautskou hůl zabodneme do země nebo ji necháme někomu podržet 9 metrů od stromu, který chceme měřit. Samy pak popojdeme o další 1 metr, přiložíme oko k zemi a podíváme se na špičku stromu přes hůl. Pomocník pak tak dlouho posouvá ruce po holi nahoru a dolů až bude oko, jeho ruka na holi a špička stromu v jedné přímce. Pak změř vzdálenost ruky pomocníka od země v milimetrech. Vynásobením této vzdálenosti desítkou dostaneme výšku stromu v centimetrech.

Vzdálenost přes řeku či údolí

 
Schéma matematického odhadu šířky řeky

K určení šířky řeky, širokého příkopu nebo podobné díry nám výborně poslouží následující odhad.

Stoupneme si na břeh naproti nějakému orientačnímu bodu, např. stromu. Označme si pro přehlednost místo, kde stojíme A (viz obrázek), strom X. Z bodu A běž 60 m podél břehu řeky do bodu B, kde zarazíme do země skauskou hůl. Dále pokračujeme dalších 30 m do bodu C. I místo C si raději něčím označíme (postačí kámen). V bodě C vlevo v bok (tedy obrat o 90 stupňů od původní trasy) a nyní hledáme bod D. Bod D leží na spojnici bodu B a X. Vzdálenost mezi bodem D a C je polovinou vzdálenosti z bodu A do bodu X - šířky řeky.

Externí odkazy

Reference