Jaroslav Foglar

Z SkautWiki

Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha23. ledna 1999 Praha) byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů. Pod přezdívkou „Jestřáb“ vedl po celý život skautské oddíly.

Životopis

Foglar se narodil na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3.[1] Studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.

Když byly Foglarovi 4 roky, 17. července 1911 zahynul na srdeční nemoc jeho otec Jindřich ve věku 39 let, a od té doby žil Jaroslav Foglar s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhovali z Nuslí na Vinohrady. Roku 1920 Foglar na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Do oddílu ještě několikrát přišli a prodávali losy Skautské loterie. Přitom si Foglar uhnal zápal plic a matka mu skauting zakázala. Jako třináctiletému (1920) mu vyšel literární pokus, báseň Měsíční noci. Roku 1923 se vydával za staršího, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. V roce 1924 vstoupil do 34. pražského oddílu Ohnivci. Jeho první povídka Vítězství vyšla časopisecky roku 1923.

V roce 1924 končí obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.

V roce 1934 je Foglarovi vydána v nakladatelství Melantrich první kniha - Přístav volá (původní název „Modrý život Jiřího Dražana“). Foglar v té době stále působí jako úředník. V roce 1935 Foglar přesvědčí nakladatelství Melantrich o koncepci nového časopisu pro mládež a tak v červnu téhož roku, vychází nulté číslo časopisu Malý hlasatel s odpovědným redaktorem Dr. Mencákem. Brzy přichází změna v názvu na Mladý hlasatel a Foglar pracuje jako externí redaktor. Období Foglarova redaktorského působení v Melantrichu, přichází v roce 1938, kdy zde začíná působit, jako pracovník propagačního oddělení. 8. května 1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Ml. hlasatele a v létě téhož roku vychází první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedení redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem a od 17. prosince vychází na pokračování, dnes již legendární seriál - komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce rediguje Foglar časopis Junák, brzy však odsud odchází pro názorové neshody do časopisu Vpřed. První „foglarovské“ číslo časopisu Vpřed (č. 18) vychází 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný - Bimba). Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948.

V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem.

V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.

Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. Osmdesátá léta přináší spolupráci s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.

Po revoluci roku 1989 má Foglar plně otevřenu cestu ke čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydává stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). 18. listopadu 1992 je spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtějí okrást o peníze. Ubrání se a zavolá o pomoc.

Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera pořádá Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů.

Vychází jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se v televizi Nova objevuje v reportáži Stanislava Motla při setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. V listopadu téhož roku, vychází v nakladatelství Olympia 1. kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy.

23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.

Vydané knihy

Literatura o Foglarovi

Knihy

  • Stanislav Sohr: Zase zní píseň úplňku. Karviná, 1968
  • Zdeněk Pírek: Čtenářské kluby Jaroslava Foglara. Brno, 1990.
  • Lumír Mikula: Causa Jaroslav Foglar. Ostrava, 1991.
  • Václav Nosek: Jestřábí perutě. Praha, 1999
  • Jindřich Hojer, Václav Černý a kol.: Jestřábe, díky – Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé. Ostrov, Praha, 2000, ISBN 80-86289-12-5
  • Jiří Polák: Poselství žlutého kvítku. Praha, 2003
  • Jiří Raba: Jaroslav Foglar v hádankách a vzpomínkách. Praha, 2005.
  • Jiří Zachariáš: Stoletý hoch od Bobří řeky. Praha, 2007
  • Miloš Zapletal: Záhady a tajemství Jaroslava Foglara. Knižní klub, Praha, 2007. ISBN 978-80-242-1902-8

Články

Související články

Externí odkazy

Reference

  • Tento článek vznikl převzetím této verze stejnojmenného článku na české Wikipedii.