Český skauting: Porovnání verzí

Z SkautWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
(další doplnění a rozšíření)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Český skauting''' má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přervána, když jeho organizaci jednou zrušili [[nacismus|nacisté]] a dvakrát [[komunismus|komunisté]]. Jeho hlavním proudem je '''[[junáctví]]''' založené středoškolským profesorem [[Antonín Benjamin Svojsík|A. B. Svojsíkem]], které se od klasického světového [[skauting]]u poměrně výrazně odlišuje jednak vyšším důrazem na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižším důrazem na duchovní rozměr, jednak tím, že je silně ovlivněn [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.   
'''Český skauting''' má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přervána, jednou [[nacismus|nacisty]] a dvakrát [[komunismus|komunisty]]. Jeho hlavním proudem je '''[[junáctví]]''' založené středoškolským profesorem [[Antonín Benjamin Svojsík|A. B. Svojsíkem]], které se od klasického světového [[skauting]]u poměrně výrazně odlišuje jednak vyšším důrazem na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižším důrazem na duchovní rozměr, jednak tím, že je silně ovlivněn [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.   


Ačkoliv junáctví je hlavním proudem českého skautingu a jeho zakladatel je proto často uváděn obecně jakožto zakladatel skautingu v Českých zemích, je třeba zdůraznit, že svojsíkovský skauting měl už od svého počátku nezávislé konkurenty. V roce [[1938]] sice došlo ke sloučení celého českého skautingu do jediného spolku ''Junák'', ale šlo o pouze přechodný stav uměle vyvolaný vnějším tlakem, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] a obnovení skautingu v běžných podmínkách došlo opět k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení hnutí.
Ačkoliv junáctví je hlavním proudem českého skautingu a jeho zakladatel je proto často uváděn obecně jakožto zakladatel skautingu v Českých zemích, je třeba zdůraznit, že svojsíkovský skauting měl už od svého počátku nezávislé konkurenty. V roce [[1938]] sice došlo ke sloučení celého českého skautingu do jediného spolku ''Junák'', ale šlo o pouze přechodný stav uměle vyvolaný vnějším tlakem, po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] a obnovení skautingu v běžných podmínkách došlo opět k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení hnutí.


I dnes představuje nejvýraznější proud českého skautingu junáctví reprezentované organizací [[Junák - svaz skautů a skautek ČR]] s 50 tisíci členy, existují zde ale i další skautské organizace, jejichž členské základny jsou ovšem podstatně slabší.
I dnes představuje hlavní proud českého skautingu junáctví reprezentované organizací [[Junák - svaz skautů a skautek ČR]] s 50 tisíci členy, existují zde ale i další skautské organizace, jejichž členské základny jsou ovšem podstatně slabší.


== Historie ==
== Historie ==
Zakladatelem [[skauting]]u v českých zemích a prvním starostou skautské organizace byl středoškolský profesor [[Antonín Benjamin Svojsík]], který začal v roce [[1911]] s prvními pokusy. Inspirací mu byla práce [[Robert Baden-Powell|R. Baden-Powella]] v [[Anglie|Anglii]], ale značný vliv na utváření českého skautingu měl i americký přírodovědec, malíř a spisovatel [[Ernest Thompson Seton|E. T. Seton]]. Při psaní knihy „[[Základy junáctví]]“ Svojsík oslovil současné české osobnosti, které významně přispěly k tomuto dílu.  
Za zakladatele českého skautingu je považován středoškolský profesor [[Antonín Benjamin Svojsík]], který založil jeho hlavní proud: [[junáctví]] a k němuž se jako ke svému ideovému otci a zakladateli odvolává většina současných skautských organizací. Svojsík za hájil budování junáctví v roce [[1911]], kdy inspirován návštěvou v Anglii založil první český skautský oddíl. Poté začal pracovat na vlastní výchovné metodě, když inspirací mu byly práce [[Robert Baden-Powell|Roberta Baden-Powella]] a [[Ernest Thompson Seton|Ernesta Thompsona Setona]] a ke spolupráci přizval třicet českých osobností. V roce [[1912]] tak mohl uspořádat první český skautský tábor a vydat knihu ''[[Základy junáctví]]'', která je pro junáctví tímtéž, co ''[[Scauting for Boys]]'' pro baden-powellovský skauting.
 
Svojsíkovo junáctví se od klasického badenpowellovského skautingu odlišuje především ve dvou výrazných aspektech. V prvé řadě je nepřehlédnutelný vyšší důraz na [[vlastenectví]] a [[národovectví]] a zároveň nižší důraz na duchovní rozměr, což je jasně vidět už na jeho symbolech: [[Alois Jirásek|Jiráskem]] zpracovaném [[skautský znak|znaku]], v němž "chodský pes" odkazuje na idealizované Jiráskovi [[Chodové|Chody]], kteří měli být vzorem českých skautů, a [[skautský slib|skautském slibu]], v němž v prvním bodě povinnost k Bohu a králi nahradila láska k vlasti. Druhým výrazným specifikem českého skautingu je jeho silná ovlivněnost [[Ernest Thompson Seton|setonovským]] [[woodcraft]]em.


Český skauting (dle doby vzniku teprve '''třetí''' na světě) byl tedy od počátku poněkud odlišný od anglického. Byl kladen větší důraz na pobyt v přírodě (vliv [[woodcraft]]u) a na národní cítění, což vyplývalo z postavení českého národa v době vzniku. Naopak menší důraz byl kladen na duchovní (případně náboženské) základy, na rozdíl od některých jiných skautských organizací.


Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán [[Totalita|totalitními režimy]] ([[nacismus|nacisty]] a [[komunismus|komunisty]]), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]], řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.
Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán [[Totalita|totalitními režimy]] ([[nacismus|nacisty]] a [[komunismus|komunisty]]), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]], řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.

Verze z 17. 9. 2009, 01:50

Český skauting má dlouhou tradici, která však byla třikrát násilně přervána, jednou nacisty a dvakrát komunisty. Jeho hlavním proudem je junáctví založené středoškolským profesorem A. B. Svojsíkem, které se od klasického světového skautingu poměrně výrazně odlišuje jednak vyšším důrazem na vlastenectví a národovectví a zároveň nižším důrazem na duchovní rozměr, jednak tím, že je silně ovlivněn setonovským woodcraftem.

Ačkoliv junáctví je hlavním proudem českého skautingu a jeho zakladatel je proto často uváděn obecně jakožto zakladatel skautingu v Českých zemích, je třeba zdůraznit, že svojsíkovský skauting měl už od svého počátku nezávislé konkurenty. V roce 1938 sice došlo ke sloučení celého českého skautingu do jediného spolku Junák, ale šlo o pouze přechodný stav uměle vyvolaný vnějším tlakem, po sametové revoluci a obnovení skautingu v běžných podmínkách došlo opět k výrazné diverzifikaci a organizačnímu rozštěpení hnutí.

I dnes představuje hlavní proud českého skautingu junáctví reprezentované organizací Junák - svaz skautů a skautek ČR s 50 tisíci členy, existují zde ale i další skautské organizace, jejichž členské základny jsou ovšem podstatně slabší.

Historie

Za zakladatele českého skautingu je považován středoškolský profesor Antonín Benjamin Svojsík, který založil jeho hlavní proud: junáctví a k němuž se jako ke svému ideovému otci a zakladateli odvolává většina současných skautských organizací. Svojsík za hájil budování junáctví v roce 1911, kdy inspirován návštěvou v Anglii založil první český skautský oddíl. Poté začal pracovat na vlastní výchovné metodě, když inspirací mu byly práce Roberta Baden-Powella a Ernesta Thompsona Setona a ke spolupráci přizval třicet českých osobností. V roce 1912 tak mohl uspořádat první český skautský tábor a vydat knihu Základy junáctví, která je pro junáctví tímtéž, co Scauting for Boys pro baden-powellovský skauting.

Svojsíkovo junáctví se od klasického badenpowellovského skautingu odlišuje především ve dvou výrazných aspektech. V prvé řadě je nepřehlédnutelný vyšší důraz na vlastenectví a národovectví a zároveň nižší důraz na duchovní rozměr, což je jasně vidět už na jeho symbolech: Jiráskem zpracovaném znaku, v němž "chodský pes" odkazuje na idealizované Jiráskovi Chody, kteří měli být vzorem českých skautů, a skautském slibu, v němž v prvním bodě povinnost k Bohu a králi nahradila láska k vlasti. Druhým výrazným specifikem českého skautingu je jeho silná ovlivněnost setonovským woodcraftem.


Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán totalitními režimy (nacisty a komunisty), neboť proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických koncentračních táborech, řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.

  • 1911 Profesor tělocviku A. B. Svojsík počátkem roku odjel do Anglie a Skandinávie, aby poznal zdejší skauty. Poté začal překládat Scauting for boys do češtiny.
  • 1912 A. B. Svojsík vydal knihu Základy junáctví a 1.srpna uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci.
  • 1914 Založen spolek Junák - český skaut.
  • 1915 Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák.
  • 1918 Skauti se aktivně zúčastňují zakládání republiky. Vzniká Skautská pošta.
  • 1919 Založen Svaz junáků - skautů RČS, na první schůzi ústřední rady Junáka byla zavedena jako znak svazu lilie s hlavou psa na štítě.
  • 1931 Slovanské jamboree v Praze.
  • 1938 Zemřel A. B. Svojsík.
  • 1939 Sjednoceny skautské organizace ve svazu Junák.
  • 1940 28.října vydal K.H.Frank nařízení o rozpuštění Junáka.
  • 1945 Junák obnoven.
  • 1946 V Praze odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu, založena mohyla na Ivančeně.
  • 1948-1950 Postupná likvidace Junáka komunisty.
  • 1968 Junák obnoven.
  • 1969 17.listopadu je na zasedání ÚV KSČ přijat základ budování Pionýra, čímž došlo ke třetí likvidaci skautingu v Česku.
  • 1989 Junák potřetí obnoven.
  • 1996 Chlapecký kmen přijat do WOSM, dívčí kmen přijat do WAGGGS
  • 1997 Středoevropské jamboree Fénix v Praze.
  • 2002 první sliby Asociace skautů a skautek Evropy (MV ČR zaregistrována v roce 2004)
  • 2006 Středoevropské jamboree Orbis 2006 v Brně - Mariánském údolí.
  • 2007 Výročí vzniku celosvětového skautingu - 100 let - probíhají oslavy v Praze (šátková metropole), na Ivančeně a vyvrcholí na mezinárodním Jamboree v srpnu v Anglii.

Šablona:Pahýl část

Současné skautské organizace v ČR

Největší česká skautská organizace se nazývá Junák - svaz skautů a skautek ČR (Oficiální stránky Junáka). V současné době (2007) je Junák největší dětskou organizací v ČR s bezmála 50 000 členy.

Z nejrůznějších důvodů (ideologických, organizačních) kromě této organizace existují ještě další (podstatně menší) skautské organizace, které však narozdíl od Junáka nejsou členy celosvětových skautských sdružení WOSM nebo WAGGS:

vzor: jméno organizace (členství v mezinárodní organizaci; počet členů)

Odkazy

Externí odkazy

Doporučená literatura

  • Svojsík, Antonín Benjamin. Základy junáctví: Návod pro výchovu české mládeže na základě systému sira R. Baden-Powella „Scouting for boys“ a za laskavého přispění četných odborníků. Praha: Nakladatelství Merkur, 1991. ISBN 80-7032-001-X.
  • Tichák M. (1994) Po stopách skautů na Olomoucku. 1919-1994. 75 let olomouckého skautingu. - Okresní rada Junáka, Olomouc. ISBN 80-85973-46-4.
  • Skautem ve dvou zemědílech. Díl 2 / Frederick Russell Burnham ; Přeložil a upravil H. Jost. V Praze : Česká grafická Unie (1930) - Národní knihovny ČR

Reference

  • článek byl původně s jen lehkými změnami převzat z této verze stejnojmenného článku na české Wikipedii.