The ScoutWiki Network server was upgraded on November 20th, 2019. The maintenance is now over. Please inform us in Slack or via email support@scoutwiki.org if you encounter any unexpected errors – it's possible the upgrade has missed something. Thanks and happy scoutwiki'ng!

Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Robert Baden-Powell

Přidáno 1 670 bajtů, 21. 10. 2016, 01:11
m
Proslavil se jako velitel [[obležení Mafekingu|obrany Mafekingu]] během druhé búrské války, sepsal řadu knih týkajících se vojenského výcviku a průzkumu. V srpnu [[1907]] zorganizoval [[tábor na ostrově Brownsea]] (zpětně hodnocen jako první skautský tábor v historii) a v lednu [[1908]] vydal knihu ''[[Scouting for Boys]]'', která shrnula základní principy skautingu.
==Jeho dětství==
'''Robert Stephenson Smyth Powell''', v rodině přezdívaný '''Stephe''', se narodil jako osmé dítě a šestý ze sedmi synů reverenda Baden Powella, anglikánského kněze a saviliánského profesora geometrie na Oxfordské univerzitě. Otce ztratil, když mu byly tři roky.
Po absolvování Rose Hill School v Tunbridge Wells bylo B.-P. uděleno stipendim na soukromé střední škole Charterhouse school v Godalmingu, hrabství Surrey. Tam, v nedalekých lesích, získával své první zkušenosti se stopováním, lovem a kuchyňskou úpravou úlovků. Ale také první zkušenosti zvěda, neboť se jednalo o činnost zakázanou a přísně stíhanou vychovateli. Hrál na piáno a violu a také kreslil (což lze vidět na některých pozdějších ilustracích z knihy Scouting for Boys, které se svou kreslířskou zkratkou dají srovnávat s kresbami Setonovými). Prázdniny trávil většinou na lodích, plachtěním a veslováním se svými bratry.
==Vojenská kariéra==Do aktivní služby se zapojil jako poručík (''lieutenant'') v roce [[1876]] u 13. husarského pluku v Indii. Na počátku 80. let působil spolu s tímto plukem v provincii [[Natal]] mezi Zuly, kde si získal mnoho zkušeností ohledně výcviku a průzkumu. Dostalo se mu vyznamenání ([[MID]]) a Do Indie se vrátil roku [[1897]] jako velitel 5. jízdní hlídky. === Mafeking ===
[[Soubor:Piet Cronjé.jpg|thumb|Generál Cronjé (1836-1911)]]
Do aktivní služby se zapojil jako podporučík (2th lieutenant) * více informací najdete v roce 1876 u 13. Husarského regimentu v Indii. V roce 1895 plnil zvláštní úkoly v Africe a do Indie se vrátil roku 1897 jako velitel 5. jízdní hlídky.článku '''''[[Obležení Mafekingu]]'''''
V době, kdy začala druhá búrská válka, byl už plukovníkem dostal Baden-Powell (nejmladším tehdy nejmladší plukovník v Britské armádě). Baden-Powell dostal na starost organizování jednotek hraničářů na pomoc pravidelné armádě. S téměř nevycvičenými muži se Baden-Powell rozhodl proti mnohonásobné početní přesila raději bránit, a jako místo obrany zvolil regionální centrum v oblasti kolem [[Mafeking]]u. Cílem Ve výhledu blížící se války bylo zdržet Búry v bojích ve vnitrozemízřejmé, že bude minimálně dočasně čelit silnějším búrským jednotkám, dokud se nevylodí armádaproto připravoval město na obranu. Opevňovací práce začaly 19. září 1899. V Mafekingu bylo asi 800 mužů pravidelné armády a policie, a dalších 300 mužů z řad obyvatel. Jako spojky a poslíčci pracovali chlapci ve věku 12-15 let, organizovaní v jednotkách kadetů. Celkem se vojenských operací účastnilo asi 2000 lidí. Opevňovací práce začaly 19. září 1899.
Baden-Powellovým protějškem na búrské straně byl generál Cronjé (1836-1911). Jeho pozice nebyla ani zdaleka tak dobrá, jak líčí některé probritské a Badena-Powella oslavující publikace. I v řadách jeho búrských jednotek bylo hodně chlapců (a to i přímo v bojových komandech), navíc jen málokdy měl pohromadě všechny své muže, neboť bojoval nejen s obránci obleženého města, ale též s britskými vyprošťovacími jednotkami. Měl také nedostatek těžkých zbraní, které jsou při útoku na opevněné město velmi potřebné. Dále je nutno přiznat, že stále ještě populární a energický čtyřiašedesátiletý Cronjé už měl roky své největší slávy za sebou, trpěl zdravotními potížemi a především nerudostí, dopouštěl se v bitvách závažných chyb a často se dostával do sporů se svými důstojníky. Na poradách byl pravidelně přehlasováván býval někdy přehlasován a jeho návrhy bojových operací byly odmítány, zpravidla ve prospěch návrhů jeho mladšího a mnohem schopnějšího zástupce, generála de la Reye (1847-1914).<ref>Jacobus Herculaas „Koos“ de la Rey (1847-1914), známý též jako „Lev Západu“ je obecně hodnocen jako nejlepší a nejúspěšnější z búrských generálů a jeden z největších mistrů gerilové války všech dob.; více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Koos_de_la_Rey</ref> Byl to spíše de la Rey, kdo byl klíčovou osobností búrských akcí proti a okolo Mafekingunejnebezpečnějším Baden-Powellovým protivníkem, nicméně nikdy neměl zcela volné ruce, což bylo pro obránce v čele s Baden-Powellem nepochybně velikým štěstím. Primárně měl totiž na starosti obležení Kimberley a boj s vyprošťovacími jednotkami. Taky se sluší řící, že principiálně odmítal samotné obléhání a dobývání Mafekingu,<ref>http://www.anglo-boer.co.za/role-players/gen-de-la-rey.php</ref> který byl podle něj příliš silně bráněn, než aby se u něj dalo dosíci dobrého výsledku.
[[Soubor:KoosDeLaRey.jpg|thumb|left|Generál Koos de la Rey (1847-1914), "Lev Západu", nejnebezpečnější Baden-Powellův protivník]]
Búrové vyhlásili válku 12. října poté, co Britové nereagovali na jejich ultimátum, požadující stažení britských jednotek soustřeďujících se u hranic Transvaalu a Oranžska, a své jednotky naopak dále posilovali. Týž den potkala Válka nezačala pro Baden-Powella velká katastrofa nejlíp - búrský generál de la Rey hned první den odvážným útokem přepadl a zajal transport zbraní a munice pro mafeking i s obrněným vlakem obrněný vlak ''Mosquito'', v jehož podporu který Baden-Powell při boji spoléhalPowelovi vezl zásoby a měl podporovat jeho další bojové operace.<ref>http://www.pinetreeweb.com/times-history-02-07.htm</ref>
Očekávaný útok na město nastal zanedlouho - první střely dopadly na Mafeking 16. října. Město bylo obléháno 217 dní, síly búrských jednotek operujících v jeho okolí dosahovaly v některých chvílých síly až 8 tisíc mužů. Baden-Powell se proti přesile mnohem zkušenějšího nepřítele moudře soustředil na obranu opevněného města a snažil se vytvořit dojem, že je ještě lépe bráněno, než bylo. Například byla vytvořena falešná minová pole (tak, aby Búrové a jejich špehové ve městě měli vše dobře na očích). Jednotky obránců se při pohybu důsledně vyhýbaly neexistujícím překážkám z ostnatého drátu, pro zdánlivé zvýšení jejich počtu obránci různě přesouvali zbraně a světlomety (improvizované z acetylénové lampy a plechovky od kompotu). Tyto klamné manévry posílily u búrských velitelů přesvědčení, že město je příliš dobře hájeno na přímý útok, díky čemuž mohli obránci vydržet až do osvobození posilami vyloděnými 17. května 1900.
Výše zmíněným Baden-Powellovým tahům někteří autoři přisuzují značný vliv na rozhodování búrských velitelů, když tvrdí, že v nich vzbudili přesvědčení, že město je příliš dobře hájeno na přímý útok, díky čemuž mohli obránci vydržet až do osvobození vyloděnými posilami 17. května 1900. Je to však značně sporné tvrzení, neboť Búrové ovšem minimálně v rané fázi obležení po rychlém dobytí Mafekingu (a další dvou velkých obležených pohraničních měst, kterými byly [[Ladysmith]] a [[Kimberley]]) nijak zlášť netoužili. Dokud Města sice vázala jejich muže, ovšem dokud se města bránila, nutila totiž britské velitele, aby se jim snažili pomoci. Ti tak, namísto aby počkali na posily s Evropy a zkoncentrovali své síly, museli značnou část sil vysílat do boje postupně ihned poté, co je měli k dispozici, aby obleženým městům odlehčili, což dávalo Búrům větší šance na úspěšný boj, kterých také využili, např. na řece Moder<ref>28. listopadu 1899 padla na řece Modder do pasti, kterou jí se svými 5 tisíci muži připravili Cronjé s de la Reyem, patnáctitisícová armáda generála sira Methuena táhnoucí na pomoc [[Kimberley]] a utrpěla těžké ztráty (asi 900 mužů proti několika desíkám Búrů).; více viz např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_%C5%99ece_Modder</ref> a u Magersfontein.<ref>V bitvě u Magersfontein (11. prosinec 1899) Cronjé s de la Reyem definitivně porazili a zahnali na útěk stále početně výrazně silnější Methuenova vojska (cca 12 tisíc Britů proti 8 tisícům Búrů). Je signifikantní, že i v této bitvě, v níž dosáhl Cronjé svého životního úspěchu, sice byl vrchním velitelem, nicméně bojovalo se podle plánů de la Reye, prosazených proti Cronjého vůli.; více viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Magersfontein</ref> Faktem též je, že Mafeking opravdu byl těžce opevněn.
Jak se ovšem obležení táhlo a v Africe rostly síly britských vojsk, přestávala být existence obleženého města pro Búry výhodná. Hodlali-li vést dále válku s novými britskými silami, potřebovali města dobýt, čímž by zničili důležité opěrné body nepřítele, uvolnili jednotky vázáné obklíčením a v neposlední řadě získali nezanedbatelné množství vojernského vojenského materiálu. Obležení se zostřovalo a je zřejmé, že minimálně v této druhé fázi obležení se Baden-Powellovy klamné manévry velmi osvědčily. Zejména Cronjé s útokem hodně váhal, nicméně tlačil na něj čas i jeho důstojníci. Týden před příchodem britských vyprošťovacích jednotek se nakonec Búrové odhodlali k útoku, který vedl osobně de la Rey. Obráncům skvěle a energicky vedeným Baden-Powellem se však podařilo útok odrazita hlavní úderné jednotky Búrů zlikvidovat.
Úspěšná obrana Mafekingu byla po dlouhou dobu jediným pro Brity příznivým vývojem ve válce, a tak poutala značnou pozornost domácí veřejnosti. Po osvobození vypukly v Británii ohromné oslavy. Baden-Powell se stal národním hrdinou a nejmladším brigádním generálem.
=== Další vojenská kariéra ===Úspěšná obrana Mafekingu byla po dlouhou dobu jediným pro Brity příznivým vývojem ve válce, a tak poutala značnou pozornost domácí veřejnosti. Po osvobození vypukly v Británii ohromné oslavy. Baden-Powell se stal národním hrdinou a nejmladším brigádním generálem. Po práci na založení jihoafrické policie se Baden-Powell roku [[1903 ]] vrátil do Anglie, aby nastoupil funkci generálního inspektora jízdy, v roce [[1907]] se stal velitelem divize nově formovaných ''Territorial Force''. V roce [[1910]] se Baden_Powell rozhodl odejít do výslužby, údajně na doporučení krále Eduarda VII., který mu řekl, že ve výslužbě se bude moci plně věnovat rozvoji skautingu, čímž poslouží Británii ještě více, než pokračováním ve vojenské službě. Tento názor patrně nebyl ojedinělý, když na počátku [[první světová válka|první světové války]] nabídl armádě své služby, velení se nedočkal. Lord Kitchener prohlásil, že by mu jistě bylo možno svěřit velení nad několika divizemi, nicméně že Británie nemá nikoho, kdo by jej adekvátně zastoupil v čele nenahraditelného skautského hnutí.<ref>''"He could lay his hand on several competent divisional generals but could find no one who could carry on the invaluable work of the Boy Scouts"''; viz http://pinetreeweb.com/bp-memorial.htm</ref>
==Počátky skautingu==
[[Soubor:Scouting pioneers.jpg|thumb|Velcí průkopníci a ideologové skautingu: [[Ernest Thompson Seton]], [[Robert Baden-Powell]] a [[Daniel Carter Beard]]]]
V roce [[1907]] zorganizoval [[tábor na ostrově Brownsea]] a to je dnes považováno za počátek skautského hnutí
== Reference ==
<references/>
 
[[Kategorie:Zakladatelé a ideologové skautingu]]
[[Kategorie:Skautští spisovatelé|Baden-Powell, Robert]]
 
[[ja:ロバート・ベーデン=パウエル]]
[[ar:بادن باول]]
[[da:Robert Baden-Powell]][[de:Robert Baden-Powell]]
[[en:Robert Baden-Powell]]
[[eo:Robert Baden-Powell]]
[[es:Lord Robert Stephenson Smyth Baden-Powell of Gilwell]]
[[fi:Robert Baden-Powell]]
[[fr:Lord Robert BADENBaden-POWELLPowell]]
[[it:Robert Baden-Powell]]
[[nl:Robert Baden-Powell]]
[[pt:Baden-Powell]]
[[scout-o-wiki:Robert Baden-Powell]]
[[sv:Robert Baden-Powell]]
[[uk:Роберт Бейден-Пауел]]
364

editací

Navigační menu