Skauting

Z SkautWiki
(přesměrováno z Skautské hnutí)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Symbol skautského hnutí
Průkopníci a ideologové skautingu: Ernest Thompson Seton, Robert Baden-Powell a Daniel Carter Beard
Nosiči vlajek na otevíracím ceremoniálu celosvětového Jamboree 2007

Skauting či skautské hnutí je celosvětové mládežnické hnutí, jehož cílem je výchova a sebevýchova lidí všech věkových kategorií. Je ale též životním stylem člověka, který se skautským slibem zavázal plnit povinnosti k Bohu, sobě samému i druhým lidem, a řídit se skautským zákonem, životní styl rytíře - bojovníka se zlem.[1] Být skautem znamená především být dobrým člověkem.[2]

Za zakladatele hnutí je považován britský generál a národní hrdina Robert Baden-Powell (1857-1941), který 1.-8. srpna uspořádal tábor na ostrově Brownsea (historicky první skautský tábor) a v lednu 1908 vydal knihu shrnující základní principy skautingu, Scouting for Boys. Myšlenka skautingu, tak jak ji generál Baden-Powell formuloval, spojuje tři původem různé ideologie: vojenskou výchovu a disciplínu, myšlenky woodcrafterského hnutí a morální a výchovné zásady křesťanských mládežnických organizací. Hnutí se postupně diverzifikovalo do různých proudů kladoucích důraz na různé aspekty skautské tradice a přijmuvší též různé nové podněty z vnějšku. Je ovšem nutno zdůraznit, že zmíněná rozdělení neznamenají nutně rozštěpení a různé ideologické proudy spolu mohou koexistovat a spolupracovat i v rámci jednotlivých organizací.

Skauting je charakteristický řadou principů: propracovanou výchovnou metodou, organizovanou a hierarchickou strukturou skautských organizací, které jsou navíc věkově rozčleněny, a existencí skautských uniforem/krojů, jejichž podoba, stejně jako podoba insignijí určujících pozici, organizační příslušnost a splněné zkoušky schopností, je víceméně striktně určena. Nepřehlédnutelný je důraz na smysl pro čest a odpovědnost a na dobré vychování, vyjádřený ve skautském slibu a skautském zákoně. Tyto znaky jsou vlastní všem skautským organizacím, byť se v detailech mohou u jednotlivých organizací lišit, někdy i poměrně výrazně. Skauting se též původně vyznačoval striktním oddělením dívčích a chlapeckých oddílů, většinou to platí i dnes, byť u některých organizací mohou existovat výjimky.

V roce 2007 čítalo skautské hnutí přes 38 milionů skautů a skautek, z nichž většina náleží ke dvěma největším zastřešovacím mezinárodním organizacím: WOSM (World Organization of the Scout Movement) pro mužské a koedukované organizace a WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts), která původně přijímala pouze ženské organizace, dnes přijímá i koedukované.

Zakladatelé a ideje

Nové hnutí, jehož zásady shrnoval Baden-Powellův Scouting for Boys, kombinovalo ideje a zásady, které si Baden-Powell vytříbil coby vojenský důstojník a praktik i teoretik výchovy mladých vojáků a zvědů a které vyjádřil ve svých předchozích knihách, s idejemi woodcrafterského hnutí Fredericka Russella Burnhama (1867-1947) a Ernesta Thompsona Setona (1860-1946), jejichž díla se souhlasem autorů použil při tvorbě své knihy, a ideologií a zásadami křesťanské mládežnické organizace Boys' Brigade Williama Alexandera Smitha (1854-1914).

Baden-Powellovy zkušenosti daly skautingu jeho uniformní kroje, hierarchickou strukturu členstva a odpovědnost a autoritu vedoucích, woodcraft orientaci na život a dovednosti v přírodě a Boys' Brigade hodnotový systém západní civilizace, zkušenosti s vedením mládežnických organizací a taktéž uniformy.

Baden-Powell původně zamýšlel skauting jako hnutí pro výchovu chlapců, ale jeho koncept nadchl též tisíce dívek. Baden-Powell proto načrtl i zásady pro dívčí skauting a péči o něj svěřil své sestře Agnes (1858-1945). Později se do čela dívčího skautského hnutí postavila Baden-Powellova žena Olave (1889-1977)

Diverzifikace hnutí

Kombinace tří rozdílných a ve své podstatě kompletních a soběstačných filosofií a metodik již na začátku zakládala prostor pro otázky váhy a důrazu na tu kterou z nich a otevírala tak cestu k diverzifikaci hnutí, k čemuž také brzy došlo. Pokud skauting někdy existoval jako filosoficky a metodologicky jednolité hnutí, tak pouze velmi krátce a spíše jako teoretický koncept, než jako reálná entita.

2. díl Scouting for Boys, 1. vydání z roku 1908.

První napětí vypuklo takřka okamžitě po vzniku skautingu mezi stoupenci woodcraftu a zastánci militaristického pojetí. Seton byl značně zklamán způsobem, jakým Baden-Powell osekal a vytřídil jeho ideály, a vyčítal Baden-Powellovi, že se příliš soustředil na militaristickou stránku výchovy. Svůj postoj shrnul slavným výrokem: "Mým záměrem bylo dělat z nich muže, Baden-Powellovým – vojáky". Mimo to nebyl nijak nadšen ani z náboženských stránek skautingu, k nimž se stavěl velmi vlažně. Seton se pak angažoval v americkém skautském hnutí, kterému se snažil vtisknout více woodcrafterský ráz, nakonec ale získalo převahu "baden-powellovské křídlo", které své vítězství zakončilo poněkud neskautsky podlým způsobem, když Setona "oklikou vyloučilo" (přijetím účelového dodatku, podle kterého mohli být členy Boy Scouts of America pouze američtí občané). Setonův vliv však zůstal u některých proudů amerického i světového skautingu jasně patrný. Navíc se do nich stále druhotně vracel a vrací pod vlivem Setonových knih o přírodě a mládeži, které daleko překročily hranice woodcrafterského hnutí, narozdíl od knih Baden-Powella, které nebyly ani zdaleka tak úspěšné. Mezi skautské proudy druhotně ovlivněné Setonem mimochodem patří i český skauting.

Šíření skautingu po světě zároveň vedlo k tomu, že byl obohacován o různá národnostní specifika, například v Polsku klasický baden-povellovský skauting existoval na významné úrovni jen velmi krátce a rychle byl převálcován svou poněkud specifickou odvozeninou - harcerstvím.

Postupem času se objevila druhá zásadní otázka ideologického směřování hnutí, která vygradovala v druhé polovině 20. století. Tentokrát se jednalo o rozdílné přístupy k tomu, jak vážně brát ty zásady a principy primárně odvozené z křesťanství, které nejsou bezvýhradně přijímány v sekularizované či nekřesťanské společnosti. I v této otázce došlo k rozsáhlému rozdělení hnutí, jehož výsledkem je široká paleta přístupů, od katolického skautingu, který své členy vede striktně podle zásad katolické víry a morálky, přes tradiční protestantský přístup, který sice není vázán na konkrétní vyznání, nicméně má na své členy určité konkrétní minimální požadavky v oblasti náboženství (tj. vyžaduje od svých členů víru v Boha, respektive přísahu na Boha se odvolávající, a časo též odpírá členství homosexuálům), až po "světský skauting", který na náboženský obsah a rozměr výchovy zcela rezignoval a otázkami víry a křesťanské morálky se nezabývá.

Šíření a dějiny hnutí

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny skautingu.

Skautské hnutí vzniklo po vydání BP knihy Scouting for Boys a bleskově se rozšířilo napříč Britským impériem. První oddíly vznikly v Anglii, první zámořský skautský oddíl vznikl na Gibraltaru, který těsně následovala Malta. Prvním dominiem, v němž oficiálně vznikl skauting, se stala Kanada, po ní rychle následovaly Austrálie, Nový Zéland a Jižní Afrika. Prvním nebritským státem s oficiálně existujícím skautským oddílem se stalo Chile. Prvního skautského srazu, který proběhl v roce 1909 v Crystal Palace v Londýně se zúčastnilo deset tisíc chlapců a i několik dívek. V roce 1910 vznikl oficiálně dívčí skauting, v jehož čele stanula Baden-Powellova sestra Agnes (1858-1945), v témže roce vznikly i programy pro vlčata a rovery, v Londýně proběhl první tábor pro výcvik skautských vůdců a chlapecký skauting se rozšířil do řady dalších zemí (Argentina, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Indie, Malajsie, Mexiko, Nizozemí, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy americké). A pořád se šířil dál.

Mezinárodní skauting a jeho proudy

Dnes skauting existuje prakticky ve všech státech světa (214 států), je pouze několik výjimek - vesměs totalitních států (Afghánistán, Andorra, Čína, Kuba, Severní Korea, Laos a Barma). Celkem má téměř 40 milionů členů.

Hlavní proud skutingu je sdružen ve třech zastřešovacích mezinárodních organizacích:

  • WOSM (World Organization of The Scout Movement), který sdružuje asi 16 milionů skautů ze 168 států a teritorií (chlapecký skauting)
  • WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts), který sdružuje asi 9 milionů skautek ze 136 států světa (dívčí skauting)
  • ISGF (The International Scout and Guide Fellowship), který sdružuje dospělé skauty ze 40 států světa (skauting pro dospělé)

Mimo tento hlavní proud však existují i četné menší proudy vedlejší, ať už ve formě samostatných skupinek, národních sdružení, nebo i mezinárodních organizací. Významnější mezinárodní organizace mimo hlavní proud jsou:

  • OWS (Order of World Scouts, založena 1911) - působí ve čtrnácti zemích
  • UIGSE-FSE (L’Union Internationale des Guides et Scouts d'Europe - Fédération du Scoutisme Européen, založena 1956) - silně křesťansky orientovaná, asi 55 tisíc členů v 18 zemích
  • CES (Confederation Européenne de Scoutisme, založena 1978 odštěpením od UIGSE-FSE)
  • WFIS (World Federation of Independent Scouts, založena 1996) - asi 30 tisíc členů ve 32 zemích

Český skauting

Podrobnější informace naleznete v článku Český skauting.

Zakladatelem českého skautingu se stal Antonín Benjamin Svojsík, který se s ním seznámil v Anglii v roce 1911 a po návratu do vlasti začal budovat jeho českou organizaci. V roce 1914 založil skautský spolek Junák - český skaut, dívčí skauting následoval rok poté. V roce 1939 byly skautské organizace sjednoceny ve svazu Junák. Ten byl v průběhu své existence třikrát zlikvidován, nejprve v roce 1940 nacisty (obnoven 1945), pak na konci 40. let komunisty (obnoven 1968) a v roce 1970 opět komunisty (obnoven 1989). Po roce 1989 vznikly vedle Junáka i další skautské organizace. Junák ovšem zůstává největší skautskou organizací v České republice a od roku 1996 je členem WOSM i WAGGGS.

Současné skautské a skautingu příbuzné organizace v ČR

vzor: jméno organizace (členství v mezinárodní organizaci; počet členů)

Charakteristiky hnutí

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Nagy, László. 250 miliónů skautů. Praha: Junák, 1999. 154 s. ISBN 80-86109-23-2.
  • Skautem ve dvou zemědílech. Díl 2 / Frederick Russell Burnham ; Přeložil a upravil H. Jost. V Praze : Česká grafická Unie (1930) - Národní knihovny ČR

Reference

  • Článek vznikl převzetím této verze článku skauting na české Wikipedii
  1. Na tuto zásadu mimochodem velmi krásně odkazuje jméno polské odnože skautingu: harcerství. Slova harcer a harcerství (pl. Harcerz a harcerstwo) pocházejí ze slůvka harcovník (pl. harcownik), což byl rytíř, který táhl s armádou a vyhledával ještě před hlavní bitvou souboje s nepřátelskými harcovníky.
  2. http://www.skaut.org/skauting.php#a