The ScoutWiki Network server was upgraded on November 20th, 2019. The maintenance is now over. Please inform us in Slack or via email support@scoutwiki.org if you encounter any unexpected errors – it's possible the upgrade has missed something. Thanks and happy scoutwiki'ng!

Bříza bělokorá

Z SkautWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Břízy bělokoré v areálu Stockholmské univerzity
Břízami začíná na mnoha místech Evropy les. Později je nahradí jiné dřeviny.

Bříza bělokorá (Betula pendula, Roth, 1788) je listnatá dřevina z čeledi břízovitých, zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě, jejíž areál sahá od Středomoří až po severní Evropu.

Představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m. Pro svůj rychlý růst a odolnost vůči chladu a přímému oslunění je často používána a vysazována při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.).

V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.

Alternativní jména

Česká

  • bříza bradavičnatá
  • bříza bílá

Synonyma

  • Betula verrucosa Ehrhart, 1791
  • Betula alba Linné, 1753

Vzhled

Listy, větvičky, květy.

Bříza bělokorá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí.

Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé (odtud název pendula). Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 mm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké (rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti).

Ekologie

Jako jeden z našich nejtypičtějších pionýrů obsazuje narušené půdy antropogenní činností (např. skrývky a výsypky), nebo paseky a požářiště, prostě všude tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Její semena (i semena ostatních pionýrských dřevin) dokážou díky své malé hmotnosti překonat velké vzdálenosti a uchytit se tam, kde jsou pro ně přijatelné podmínky. Zakládají iniciální stadium lesního ekosystému např. spolu s borovicí lesní, ve vyšších nadmořských výškách např. s jeřábem. V ochraně těchto porostů se v dalším stadiu lesního ekosystému zmlazují náročnější, tzv. klimaxové dřeviny. Jako klasická pionýrská dřevina má rychlý růst v mládí, brzkou plodnost a nízký věk.

Výskyt

Mimo zmiňovaná stanoviště, kde se vyskytuje téměř v monokulturách, (paseky a osluněná místa s narušenou půdou, skrývky, výsypky apod.), je jako příměs přítomná prakticky ve všech lesích (mimo lužní) od nížin, přes pahorkatiny až do hor, kde ji střídá její příbuzný druh bříza pýřitá.

Užitečnost

Dřevo mladé břízy je relativně měkké, snadno porcuje na třísky. Hoří velmi dobře, dokonce i když je navlhlé, a její bílá příčně se odlupující kůra starších stromů je při zapalování ještě lepší než suchý papír a lze ji použít, i když je mokrá.

Bílý pigment kůry obsahuje triterpenický pentacyklický steroidní alkohol betulin s protizánětlivými a bolest tišícími účinky.

Externí odkazy

Literatura

  • Květena České republiky. Díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academie, 1990. - Str. 38-40.

Reference

  • S rozsáhlými úpravami převzato z této verze stejnojmenného článku na české Wikipedii