Skauting: Porovnání verzí

Z SkautWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ poznámka)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Scout logo2.svg|thumb|Znak skautského hnutí]]
[[Soubor:Scout logo2.svg|thumb|Znak skautského hnutí]]
[[Soubor:Scouting pioneers.jpg|thumb|Průkopníci a ideologové skautingu: [[Ernest Thompson Seton]], [[Robert Baden-Powell]] a [[Daniel Carter Beard]]]]
[[Soubor:Scouting pioneers.jpg|thumb|Průkopníci a ideologové skautingu: [[Ernest Thompson Seton]], [[Robert Baden-Powell]] a [[Daniel Carter Beard]]]]
'''Skauting''' či '''skautské hnutí''' je celosvětové [[mládežnické hnutí]], jehož cílem je výchova a sebevýchova lidí všech věkových kategorií. Je ale též životním stylem člověka, který se skautským slibem zavázal plnit povinnosti k Bohu, sobě samému i druhým lidem, a řídit se skautským zákonem, životní styl rytíře - bojovníka se zlem.<ref>Na tuto zásadu mimochodem velmi krásně vystihuje jméno polské odnože skautingu: [[harcerství]]. Slova [[harcer]] a harcerství (pl. ''Harcerz'' ''harcerstwo'') pocházejí ze slůvka ''harcovník'' (pl. ''harcownik''), což byli potulní rytíři</ref> Být skautem znamená především být dobrým člověkem.<ref>http://www.skaut.org/skauting.php#a</ref>
'''Skauting''' či '''skautské hnutí''' je celosvětové [[mládežnické hnutí]], jehož cílem je výchova a sebevýchova lidí všech věkových kategorií. Je ale též životním stylem člověka, který se skautským slibem zavázal plnit povinnosti k Bohu, sobě samému i druhým lidem, a řídit se skautským zákonem, životní styl rytíře - bojovníka se zlem.<ref>Na tuto zásadu mimochodem velmi krásně vystihuje jméno polské odnože skautingu: [[harcerství]]. Slova [[harcer]] a harcerství (pl. ''Harcerz'' ''harcerstwo'') pocházejí ze slůvka ''harcovník'' (pl. ''harcownik''), což byl rytíř, který táhl s armádou a vyhledával ještě před hlavní bitvou souboje s nepřátelskými harcovníky.</ref> Být skautem znamená především být dobrým člověkem.<ref>http://www.skaut.org/skauting.php#a</ref>


Za zakladatele hnutí je považován britský generál a národní hrdina [[Robert Baden-Powell]] ([[1857]]-[[1941]]), který [[1. srpen|1.]]-[[8. srpen|8. srpna]] uspořádal [[tábor na ostrově Brownsea]] (historicky první [[skautský tábor]]) a v lednu [[1908]] vydal knihu shrnující základní principy skautingu, ''[[Scouting for Boys]]''. Myšlenka skautingu, tak jak ji generál Baden-Powell formuloval, spojuje tři původem různé ideologie: vojenskou výchovu a disciplínu, myšlenky [[Woodcrafterské hnutí|woodcrafterského hnutí]] a morální a výchovné zásady [[křesťanství|křesťanských]] mládežnických organizací. Hnutí se postupně diverzifikovalo do různých proudů kladoucích důraz na různé aspekty skautské tradice a přijmuvší též různé nové podněty z vnějšku. Je ovšem nutno zdůraznit, že zmíněná rozdělení neznamenají nutně rozštěpení a různé ideologické proudy spolu mohou koexistovat a spolupracovat i v rámci jednotlivých organizací.
Za zakladatele hnutí je považován britský generál a národní hrdina [[Robert Baden-Powell]] ([[1857]]-[[1941]]), který [[1. srpen|1.]]-[[8. srpen|8. srpna]] uspořádal [[tábor na ostrově Brownsea]] (historicky první [[skautský tábor]]) a v lednu [[1908]] vydal knihu shrnující základní principy skautingu, ''[[Scouting for Boys]]''. Myšlenka skautingu, tak jak ji generál Baden-Powell formuloval, spojuje tři původem různé ideologie: vojenskou výchovu a disciplínu, myšlenky [[Woodcrafterské hnutí|woodcrafterského hnutí]] a morální a výchovné zásady [[křesťanství|křesťanských]] mládežnických organizací. Hnutí se postupně diverzifikovalo do různých proudů kladoucích důraz na různé aspekty skautské tradice a přijmuvší též různé nové podněty z vnějšku. Je ovšem nutno zdůraznit, že zmíněná rozdělení neznamenají nutně rozštěpení a různé ideologické proudy spolu mohou koexistovat a spolupracovat i v rámci jednotlivých organizací.

Verze z 14. 10. 2008, 03:21

Znak skautského hnutí
Průkopníci a ideologové skautingu: Ernest Thompson Seton, Robert Baden-Powell a Daniel Carter Beard

Skauting či skautské hnutí je celosvětové mládežnické hnutí, jehož cílem je výchova a sebevýchova lidí všech věkových kategorií. Je ale též životním stylem člověka, který se skautským slibem zavázal plnit povinnosti k Bohu, sobě samému i druhým lidem, a řídit se skautským zákonem, životní styl rytíře - bojovníka se zlem.[1] Být skautem znamená především být dobrým člověkem.[2]

Za zakladatele hnutí je považován britský generál a národní hrdina Robert Baden-Powell (1857-1941), který 1.-8. srpna uspořádal tábor na ostrově Brownsea (historicky první skautský tábor) a v lednu 1908 vydal knihu shrnující základní principy skautingu, Scouting for Boys. Myšlenka skautingu, tak jak ji generál Baden-Powell formuloval, spojuje tři původem různé ideologie: vojenskou výchovu a disciplínu, myšlenky woodcrafterského hnutí a morální a výchovné zásady křesťanských mládežnických organizací. Hnutí se postupně diverzifikovalo do různých proudů kladoucích důraz na různé aspekty skautské tradice a přijmuvší též různé nové podněty z vnějšku. Je ovšem nutno zdůraznit, že zmíněná rozdělení neznamenají nutně rozštěpení a různé ideologické proudy spolu mohou koexistovat a spolupracovat i v rámci jednotlivých organizací.

Skauting je charakteristický řadou principů: propracovanou výchovnou metodou, organizovanou a hierarchickou strukturou skautských organizací, které jsou navíc věkově rozčleněny, a existencí skautských uniforem/krojů, jejichž podoba, stejně jako podoba insignijí určujících pozici, organizační příslušnost a splněné zkoušky schopností jsou víceméně striktně určeny. Nepřehlédnutelný je důraz na smysl pro čest a odpovědnost a na dobré vychování, vyjádřený ve skautském slibu a skautském zákoně. Tyto znaky jsou vlastní všem skautským organizacím, byť se v detailech mohou u jednotlivých organizací lišit, někdy i poměrně výrazně. Skauting se též původně vyznačoval striktním oddělením dívčích a chlapeckých oddílů, většinou to platí i dnes, byť u některých organizací mohou existovat výjimky.

Zakladatelé a ideje

Nové hnutí, jehož zásady shrnoval Baden-Powellův Scouting for Boys, kombinovalo ideje a zásady, které si Baden-Powell vytříbil coby vojenský důstojník a praktik i teoretik výchovy mladých vojáků a zvědů a které vyjádřil ve svých předchozích knihách, s idejemi woodcrafterského hnutí Fredericka Russella Burnhama (1867-1947) a Ernesta Thompsona Setona (1860-1946), jejichž díla se souhlasem autorů použil při tvorbě své knihy, a ideologií a zásadami křesťanské mládežnické organizace Boys' Brigade Williama Alexandera Smitha (1854-1914).

Baden-Powellovy zkušenosti daly skautingu jeho uniformní kroje, hierarchickou strukturu členstva a odpovědnost a autoritu vedoucích, woodcraft orientaci na život a dovednosti v přírodě a Boys' Brigade hodnotový systém západní civilizace, zkušenosti s vedením mládežnických organizací a taktéž uniformy.

Baden-Powell původně zamýšlel skauting jako hnutí pro výchovu chlapců, ale jeho koncept nadchl též tisíce dívek. Baden-Powell proto načrtl i zásady pro dívčí skauting a péči o něj svěřil své sestře Agnes (1858-1945). Později se do čela dívčího skautského hnutí postavila Baden-Powellova žena Olave (1889-1977)

Diverzifikace hnutí

Kombinace tří rozdílných a ve své podstatě kompletních a soběstačných filosofií a metodik již na začátku zakládala prostor pro otázky váhy a důrazu na tu kterou z nich a otevírala tak cestu k diverzifikaci hnutí, k čemuž také brzy došlo. Pokud skauting někdy existoval jako filosoficky a metodologicky jednolité hnutí, tak pouze velmi krátce a spíše jako teoretický koncept, než jako reálná entita.

2. díl Scouting for Boys, 1. vydání z roku 1908.

První napětí vypuklo takřka okamžitě po vzniku skautingu mezi stoupenci woodcraftu a zastánci militaristického pojetí výchovy. Seton byl značně zklamán způsobem, jakým Baden-Powell osekal a vytřídil jeho ideály, a vyčítal Baden-Powellovi, že se příliš soustředil na militaristickou stránku výchovy. Svůj postoj shrnul slavným výrokem: "Mým záměrem bylo dělat z nich muže, Baden-Powellovým – vojáky". Mimo to nebyl nijak nadšen ani z náboženských stránek skautingu, k nimž se stavěl velmi vlažně. Seton se pak angažoval v americkém skautském hnutí, kterému se snažil vtisknout více woodcrafterský ráz, nakonec ale získalo převahu "baden-powellovské křídlo", které své vítězství zakončilo poněkud neskautsky podlým způsobem, když Setona "oklikou vyloučilo" (přijetím účelového dodatku, podle kterého mohli být členy Boy Scouts of America pouze američtí občané). Setonův vliv však zůstal u některých proudů amerického i světového skautingu jasně patrný. Navíc se do nich stále druhotně vracel a vrací pod vlivem Setonových knih a přírodě a mládeži, které daleko překročily hranice woodcrafterského hnutí, narozdíl od knih Baden-Powella, které nebyly ani zdaleka tak úspěšné. Mezi skautské proudy druhotně ovlivněné Setonem mimochodem patří i český skauting.

Šíření skautingu po světě zároveň vedlo k tomu, že byl obohacován o různá národnostní specifika, například v Polsku klasický baden-povellovský skauting existoval na významné úrovni jen velmi krátce a rychle byl převálcován svou poněkud specifickou odvozeninou - harcerstvím.

Postupem času se objevila druhá zásadní otázka ideologického směřování hnutí, která vygradovala v druhé polovině 20. století. Tentokrát se jednalo o rozdílné přístupy k tomu, jak vážně brát ty zásady a principy primárně odvozené z křesťanství, které nejsou bezvýhradně přijímány v sekularizované či nekřesťanské společnosti. I v této otázce došlo k rozsáhlému rozdělení hnutí, jehož výsledkem je široká paleta přístupů, od katolického skautingu, který své členy vede striktně podle zásad katolické víry a morálky, přes tradiční protestantský přístup, který sice není vázán na konkrétní vyznání, nicméně má na své členy určité konkrétní minimální požadavky v oblasti náboženství (tj. vyžaduje od svých členů víru v Boha, respektive přísahu na Boha se odvolávající, a časo též odpírá členství homosexuálům), až po "světský skauting", který na náboženský obsah a rozměr výchovy zcela rezignoval a otázkami víry a křesťanské morálky se nezabývá.

Mezinárodní skauting

Dnes skauting existuje prakticky ve všech státech světa (214 států), je pouze několik výjimek - vesměs totalitních států (Afghánistán, Andorra, Čína, Kuba, Severní Korea, Laos a Barma). Celkem má téměř 40 milionů členů.

Z hlediska organizačního je hnutí členěno na několik částí:

  • Chlapecký skauting - WOSM (World Organization of The Scout Movement), který sdružuje asi 16 milionů skautů ze 168 států a teritorií
  • Dívčí skauting] - WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts), který sdružuje asi 9 milionů skautek ze 136 států světa
  • Skauting pro dospělé - ISGF (The International Scout and Guide Fellowship), který sdružuje dospělé skauty ze 40 států světa

Český skauting

Stručná historie českého skautingu

  • 1911 A. B. Svojsík se v Anglii seznamuje se skautingem.
  • 1914 Založen spolek Junák - český skaut.
  • 1915 Založen dívčí skauting.
  • 1938 Zemřel A. B. Svojsík.
  • 1939 Sjednoceny skautské organizace ve svazu Junák.
  • 1940 Junák rozpuštěn fašisty.
  • 1945 Junák obnoven.
  • 1948-1950 Likvidace Junáka komunisty.
  • 1968 Junák obnoven.
  • 1970 Junák opět rozpuštěn komunisty.
  • 1989 Junák potřetí obnoven.
  • 1996 Chlapecký kmen přijat do WOSM, dívčí kmen přijat do WAGGGS

Současné skautské organizace v ČR

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Nagy, László. 250 miliónů skautů. Praha: Junák, 1999. 154 s. ISBN 80-86109-23-2.
  • Skautem ve dvou zemědílech. Díl 2 / Frederick Russell Burnham ; Přeložil a upravil H. Jost. V Praze : Česká grafická Unie (1930) - Národní knihovny ČR

Reference

  • Článek vznikl převzetím této verze článku skauting na české Wikipedii
  1. Na tuto zásadu mimochodem velmi krásně vystihuje jméno polské odnože skautingu: harcerství. Slova harcer a harcerství (pl. Harcerz harcerstwo) pocházejí ze slůvka harcovník (pl. harcownik), což byl rytíř, který táhl s armádou a vyhledával ještě před hlavní bitvou souboje s nepřátelskými harcovníky.
  2. http://www.skaut.org/skauting.php#a